- Postavíme se
před hrazdu a zavěsíme se nadhmatem na tyč na šířku o něco málo širší, než je
šíře našich ramen.
- Zatnutím hýždí
ustálíme tělo, abychom se nehoupali a pohyb byl lépe zvládnutelný.
- S nádechem, kontrakcí zádových svalů a
stažením lopatek dolů se přitahujeme k hrazdě. Paže využíváme pouze jako háky
– jako propojení mezi hrazdou a zády.
- Vrchní poloha je obvykle na úrovni brady s tyčí
hrazdy či přitažení k horní části hrudníku k hrazdě. Vždy ale přednostně
záleží na vás a na vaší pohodlné kontrakci zádových svalů.
- Ve vrchní poloze vydržíme jednu až dvě vteřiny
pro lepší kontrakci a poté se s výdechem a pomalým plynulým pohybem
spouštíme do výchozí polohy.
- Při pohybu vzhůru se nehoupeme, nekopeme nohama a
nijak jinak si nepomáháme trupem.
- Nepřehánějte to s šířkou úchopu, může zbytečně
přetěžovat vazy. Dochází také ke zkrácení pohybu a svaly nejsou ideálně zapojeny.