Většina z nás si chce na svátky odpočinout, užít si kupu pohody a radosti se svou rodinou, přáteli a blízkými. K tomu samozřejmě patří ochutnávání cukroví, parádních pochoutek od babiček a maminek. K tomu nějaký ten svařáček na zahřátí z té chumelenice, která nám bije do oken. Je potřeba poctivě sedět v křesílku s těmito všemi dobrotami a společně znovu po 58. zhlédnout Mrazíka a všechny další pohádky.
Tohle všechno je perfektní. Je to ale ideální situace k tomu, abychom nabrali pár nechtěných kil, které také většina z nás nechce, takže co s tím?
Já, jako kulturista, závodník a trenér bych samozřejmě v ideálním světě chtěl po sobě a svých klientech udělat vše tak, abychom všechny poslali do háje, aby nás nechali pěkně o samotě dodržovat naše krabičky s kuřecím a rýží a plánovat čas, kdy vyrazíme 24.12. na leg day. Jenže... jsme lidi.
1) Je třeba
mít aspoň lehký přehled o tom, proč můžeme nějaká ta kila přibrat. Vždycky je
to o poměru příjmu a výdeje energie. Jak jsem již nastínil, výdej energie na
gauči není asi nijak extra velký a zároveň příjem energie je rapidně větší než
v rámci běžných dnů, protože ochutnáváte a dostáváte pod nos úplně všechno, co
celou rodinku napadne. No a vy samozřejmě nechcete být za toho protivu, který
by mamce a babičce řekl NE!
2) Doporučuji pouze úplně jednoduše malinko přesunout ten poměr výdeje a přijmu ve váš prospěch, aniž byste naštvali všechny okolo. Možná to bude znít divně, ale zkuste vstát z křesílka a zajít si na nějakou procházku ven. Snad bude hezky, snad vám to zlepší náladu, je to i tak stále dobře strávený čas s rodinkou. Jako bonus zvýšíte výdej energie.
3) V
rámci příjmu energie doporučuji ochutnávat a neodmítat babičky, ani mamky, ale
pozor – nikdo vás nenutí bagrovat všechny ochutnávky do sebe v plných talířích.
Zmenšete ochutnávací počty chlebíčků, vanilkových rohlíčků, lineckého cukroví a
perníčků. Místo po deseti ochutnávejte po dvou. Až dostanete před sebe hrnec
polévky, nedávejte si talíř tak plný, aby přetékal. Až dostanete před sebe mísy
plné obalovaných kusů kapříka a kýbl bramborového salátu, nedávejte si po
snědení prvního talíře třikrát přidat, protože mamka řekla, že to zbyde a kdo
to bude pak jíst.
4) Jednoduše
vnímejte svoje tělo, ono vám určitě naznačí, že už víc nepotřebuje. Řekne vám
to pocitem plného břicha. Kdo ví proč, v tento sváteční a krásný pohodový čas
si přesto vždycky řekneme "Sakra už jsem přežraný, už nemůžu". Po
chvilce to ale rozdýcháme a dáme si další porci. Narveme ji do našeho
přeplněného pupku, který křičí o pomoc. Vstaneme ze židle, zjistili jsme, že
máme krásný křeče v našem plném bříšku a s vyvaleným pupkem a s rukou v zádech
a trojitým krkancem dobelháme k telce, dát si ještě pár kousků cukroví. Když
ono tak krásně voní...
5) Můžeme již s předstihem počítat s tím, že to pravděpodobně přepískneme, což se v 99 % stane. Stane se to i těm nejlepším z nás. Za to se stydět nemusíme. Přeci jen jsou to Vánoce a Vánoce nejsou po celý rok. Co je naše další možnost? Příjem versus výdej. Když bude někde větší příjem, než jsme chtěli, máme dvě možnosti. Ubrat jídla anebo snížit porce u jídel v dny, ještě než se tento krásný průser stal a nebo to dohnat potom. To znamená ubrat jídla či snížit porce v následující dny, čímž zkusíme od oka ten poměr vybalancovat. Věřím, že to na první pohled může vypadat jako jasná facka. Ale lidi to neudělají, protože předem mírný hlad mít nechtějí a ani potom zas mírný hlad také nejlepší kamarád není. "Proč se trápit", mi visí v mé představě ... "Kašlu na to".
6) Pokud nám všechno vyšlo, nepřeháněli jsme nic a všechno tak nějak od oka zkusili vybalancovat, může nás úplně jednoduše i tak překvapit váha a zkazit nám naše veškerou náladu. Úplně bez problémů můžeme zjistit, že máme stejně, přes všechno naši snahu a sebezapření 2 kg nahoře. Právě jste se naštvali a běžíte to na truc pěkně dojíst v podobě plného talíře cukroví, které zbylo ze včera. Klid, dejte tělu čas, aby se srovnalo. Naše tělíčka jsou citlivá na sůl, změnu běžných jídel. Rozhodně rádo po nějakém tom alkoholickém slaďoučkém bumbání a přesolených kapřících bude držet více vody, než obvykle a také trvá pár dní, než pravidelnými výlety na ranní WC srovnáme obsah střev. Počkejte 3-4 dny a uvidíte, že jste to nakonec mohli opravdu zvládnout bez problému.
7) Ale co
když ne a nabrali jste, protože jste se na to prostě vyprdli? No nic, svět se
nezboří. Věnujte pár následujících dní či týdnů zvýšenému pohybu, obyčejné
aktivitě. Jezte malinko méně, jděte si zacvičit a klidně přidejte i klasické
novoroční větší předsevzetí na zlepšení vaší formy a zdraví. Setkávám se s tím
každý rok. Lidé se tomu často vysmívají, ale co. Lepší je se ke zhubnutí
dokopat aspoň někdy, než na to prdět a nechat to být.
Video, kde mluvím o všech jednotlivých bode přikládám ZDE